K 10 Prospect - "s/t"






THE K10 PROSPECT „s/t“ CDep (Samuel/Pohoda/Longtime/W.I.F.A.G.E.N.A)
Americká trojice The K10 Prospect v čele s mnoha českým HC fandům známým Austinem Lucasem reedituje své čtyřpísňové demo ze svého předloňského turné po Evropě, kdy zavítala i k nám, přidala jednu starší skladbu (což je snad nedopatřením o jednu méně než bylo zamýšleno, soudě z obalu, kde je vyznačen jedna navíc) a o další dvě se postaral už jen sám Austin Lucas, aby shrnula svou dosavadní tvorbu v tomto „téměř“ 25minutovém minidílku.

Začíná se zostra. Lehce oldchool-punková kytarová jízda se ostře zasekává doprovázena snad nečekaně emotivním avšak velice energickým vokálem, jenž je podobného charakteru i po zbytek nahrávky. Vše šlape přesně jak má a čirá syrová energie vám vyráží dech. Kytary zpočátku vyvolávající dojem poměrné jednoduchosti se jaksi začínají plašit a chaoticky ulítávají mimo, naléhavě křičící o to, aby byly vyslyšeny, zároveň se však opírající o celkovou náladu desky, a nijak ji nečeří.

Vše má spád a svižným tempem se i přes kytarové zašmodrchávání valí kupředu, songy na sebe navazují v rychlém sledu, aby nenarušily celistvý dojem z nahrávky. Již druhý kousek - a do ještě větší míry i třetí - dokazuje, že punkový drive je zde zastoupen ve své nejlepší formě, a dojem snad nabytý v prvních vteřinách desky se rozplývá čím dál více, a však není popřen, neboť ingredience, z nichž je další materiál smíchán, je stejné povahy. Každý další song na desce razí o něco posluchačsky náročnější až progresivnější cestu vpřed. Lehce kovově znějící Lucasovy kytary jsou cítit emotivní sensitivitou, skvěle suplující jeho vlastní hlasový projev, nasáklé lehkým chaotičnem, nervózně se zašmodrchávající a zasekávající. Charakterově by některých momentech mohli mnohdy připomínat spolky až technicko-metalového ražení, avšak tentokrát snad převažují o něco odlišnější vlivy. Barvitě se kroutí a energicky řežou, aby se zároveň neagresivně nesly a se vším splývali v jeden celek. Emotivní avšak velice intenzivní Lucasův vokál umocňuje naléhavost sdělení a celý projev je svým vyzněním nesmírně uvěřitelný.

Na malé ploše se odehrává velké drama. Hudba je ve svém základu ovlivněna punkovým feelingem, avšak neustále překvapuje rychlými změnami temp a reliéfu kytarové kresby, což dělá nahrávku nečekaně barvitou a nesouměrnou. Celé je to tuze svěží a dravé, zároveň obrovsky sympatické těm, kdo se na punk či oldchool HC dívají do značné míry jako na snůšku několika akordů a stereotypního přihlouplého pořvávání s mnohokrát slyšeným (možná však nevyslyšeným) poselstvím.

V načrtnutém podobě se odehrává prvních 5 songů, z nichž poslední (a subjektivně řečeno snad zároveň pro vynikající kytarové chaotičtění nejlepší, ač se tak dá nazvat kterákoliv z předchozích skladeb) je výtečným spojovacím můstkem k zbylým dvěma skladbám (zde bych apeloval na vydavatele, neboť, jak již bylo řečeno, na zadní straně obalu je znázorněn jeden song navíc), výhradně pocházejících z rukou a hlavy Austina Lucase, nesoucích se v baladickém duchu melancholické zpovědi a vyznačujících se až rezignovaným výrazem projevu tesknivého dvouvrstvého vokálu, zahraných pouze akustickou kytarou. Osobně si dovedu toto dílko dobře představit i bez nich, avšak patří k dalším složkám, jež prodlužují už tak výrazně nadstandardní poslouchatelnost desky.

V The K10 Prospect se sešlo jen to dobré z vlivů punku, metalu, HC i ema, kdy žádná z těchto složek muziky není potlačena, pouze umně a přirozeně doplňuje.

Hodnocení: 9/10
Stopáž: 24:58

troublee.com (CZ)


THE K10 PROSPECT „s/t“ CDep (Samuel/Pohoda+more)
This american band that releases on the czech label Samuel Records plays some decent mixture of metal and (post-)hardcore. Surprisingly they manage to write some really catchy songs and makes me feel sorry for missing them on their european tour last January.(id)

zdroj: http://www.thedanceofdays.org/reviews/index.html

THE K10 PROSPECT „s/t“ CDep (Samuel/Pohoda+další)
Emotivní záležitost z Indiany, hodně těžko zaškatulkovatelná, pohybující se někde od hard rocku a emocore, po popové prvky. Výbušná, náladová, jednou melodická a podruhé hrubá, tak by se dala popsat hudba této americké trojice. Je to CDep, ale nachází se zde 25 minut muziky, což je u některých kapel normální délka celého alba. Jako bonus jsou tu ještě dvě popové skladby Austina Lucase. Ještě by jsem chtěl dodat, že po hudební stránce jsou všechny skladby perfektně zvládnuté a je slyšet hudební vyspělost členů této kapely. A ještě na závěr jeden sympatický dodatek, v bookletě kapela napsala krátký článek ve kterém se distancuje od útoků na Irák, vedených jejich vládou.
Just Do It #3, -cs-

THE K10 PROSPECT „s/t“ CDep (Samuel/Pohoda+další)
Tahle americká kapela pro mne byla před psaním těhle řádků celkem tvrdým oříškem. Jejich nahrávka totiž není vůbec lehce „zařaditelná“. Škatulkování mi dělalo problém vždycky, ale tahle parta snad ani nikam zařadit nejde. Svižný melodický punkrock, emohardcore, spousta zvratů, rychle, pomaleji a do toho „naléhavý“ melodický zpěv. Jako bych to už někde slyšel a přitom mám pocit, že je to úplně nové, neoposlouchané. Navíc desku otevírá velmi energická hudba, ale čím víc se blíží k závěru, jako byste poslouchali nějakou kompilaci. Když se z repráků začne linout kytarová balada, jen těžko lze věřit, že o kompilaci nejde. Navíc možná troško škoda, že když se na vydání podíleli dva české labely, stejně je veškerý text v bookletu anglicky a tam se neorientuju. Takže mi trošku unikají souvislosti v počtu songů … Hudebně to je deska ale celkem pestrá a „jiná“, což mám rád. Recenze se mi moc psát nechtěla, ale CD jsem si pustil i jen tak …
Cabaret Voltaire #24, J.

The K10 Prospect - The K10 Prospect - s/t
Po sampleru Pohoda Rcs. recenzovaném před pár dny je tu jedno ze slibovaných celých alb – eponymní počin americké skupiny The K10 Prospect. CD vyšlo začátkem letošního roku na podporu evropského turné, při kterém The K10P navštívili Německo, Belgii, Holandsko a Česko. Na vydání se podílely hned 4 firmičky uvedené výše.

Američani se asi shlédli ve starých letadlech, protože hned dva historické letouny zdobí obal, což je celkem originální. Vnitřek dvojlistu obsahuje texty a prohlášení proti válečné operaci USA v Iráku. Nějak mi ale nehraje počet skladeb – na zadní straně obalu je uvedeno 6 + 2, ale přehrávač jich načte jen 7.

Úvodní Alpha – OK, je tam a je to typický hardcore made in USA – rychlá, ale melodická věc, rozhodně lepší než takovej Offspring. I druhá věc sedí, proti úvodnímu songu je trochu členitější a také pomalejší. Trojka Paper Escape – tak to je ten problém, je „přilepená“ ke dvojce (že by chybka při lisu?) a dá se říct, že při normálním poslechu není vlastně poznat, že se jedná o další song. Jednodušší motiv, monotónní bicí – to je úvod 4. skladby, poté se ale lehce zesložiťuje, mix punku a HC. Medsker ... začíná rychlejším tempem, ale střední pasáž s nervním zpěvem je pomalejší, pak se zpomaluje úplně a zpěv je dokonce hodně melodickej; konec skladby je ale zase rychlejší. Poslední skladba (která je dílem celé skupiny) je pomalá s procítěným vokálem. Tohle už není hardcore ani náhodou, jedná se spíše o melodický snad art-rock.

Následují dva bonusy, které má na svědomí kytarista a zpěvák K-desítek Austin Lucas. Názvy sloužit nemůžu, poněvadž v bookletíku nejsou. První je postavena vyloženě na zpěvu a Austin dokazuje, že je výborný zpěvák; jen za doprovodu el. kytary (bez bicích atd.) předkládá melodickou pocitovku s čistým zpěvem – snad jakýsi žalozpěv. No a druhý bonus je vpodstatě totéž, a já zjišťuju, že poslední dvě písně se mi líbí víc než produkce celé kapely. Ne, že by těch 6 skladeb K10P bylo špatných, v daném stylu určitě patří k lepšímu půměru, ale poslední dvě balady mě oslovily víc.
FOBIA ZINE   28.5.04

The K10 Prospect - The K10 Prospect - s/t
24:58 / 6 + 2 tracky, Samuel Records / Pohoda Records / W.I.F.A.G.E.N.A. Records/ Long Time Records
Na toto minialbum americké trojice The K10 Prospect vyšlo již drahně recenzí a většina z nich se pozastavovala nad tím, že ačkoliv jsou v propagačních materiálech označováni jako mix Propagandhi a Good Riddance s metalovými sóly ala Iron Maiden, znějí úplně jinak. Já se chtě-nechtě musím připojit a označit obsah alba jako mírně rozporuplný. První píseň, Alpha, danému popisu sice naprosto odpovídá - rychlý punkrock, našláplý jak má být, prokládaný zmíněnými metalovými sóly a zajímavá je i ponurá melodie -, ale už ta druhá ubírá na rychlosti v nepřímé úměře s melodičností a podobně pak i všechny další písně. Tu a tam se sice najde nějaká ta drsnější pasáž, ale pro přirovnání k Propagandhi je stále daleko, osobně bych mířil spíš k Lifetime, či ještě "jemnějším" partám.

Bez nutnosti připodobnění zaujmou The K10 Prospect zajímavou barvou vokálu, vysoko položenými dvojhlasy a vyhrávkami, na kterých je znát, že členové asi rádi metal a ujíždění si na rytmických vychytávkách, jinde zase silně sálá duch klasických emo kapel a to díky pomalým akustickým vložkám s ubrečenými vokály. Když se přece jen odvolám na Propagandhi, The K10 Prospect jsou jim textově spíš protikladem. Namísto politických textů se tu objevují opravdu výborné "básně", které mají tendence něco říci a nejsou jen pouhým doplňkem image emo kapely. Bohužel, přestože album The K10 Prospect vůbec nenudí, kromě výborných kytarových vyhrávek a geniálních textů se ničím nevyčlenili ze zástupů amerických kapel působících v tomto stylu.

Jako u předchozího zahraničního titulu Samuel records (Jetpilot - Session With Him) se i na tomto CD objevily 2 speciální bonusové tracky, které nahrál sám zpěvák a kytarista v jedné osobě Austin Lucas (toho můžete vidět v součastné době naživo i v domácích klubech, třeba již ve středu v AM 180 nebo v sobotu 1.5. na Pohoda Records party - pozn. editora). Ty se ale od zvuku kapely radikálně liší, hraničí až s popem a mě osobně příliš nesedly.

Freemusic - http://www.freemusic.cz
Šaman, 26.04.2004 00:00, rubrika Recenze alb

04 / 2004 Spark
Americká kapela THE K10 PROSPECT jede v současné době evropské turné a při této příležitosti u nás vychází jejich mini-CD, které původně vyšlo na americké značce Nessa Records. K základním 4 skladbám jsou zde přiřazeny další 2 z roku 2002 a 2 sólové kompozice kytaristy Austina Lucase. K10 hrají svižný, trochu neurotický a muzikantsky docela zdatný hardcore s častými změnami tempa a jazzovými breaky, což dohromady vytváří jakýsi organizovaný chaos, který má stejné charisma jako lítající hadry v zapnuté automatické pračce. Nejzajímavější skladbou se mi zdá „Medseker Psychosis 101“, která začíná jako nějaké undergroundové acid jazzové blues a díky uvolněnému vokálu má i zajímavou atmosféru. Pak do toho ale vstoupí elektrické kytary a rachotící bicí a kouzlo je pryč. Poslední 2 kompozice kytaristy Austina Lucase trochu připomínají soundtrack Neila Younga k filmu „Dead Man“. Cvrlikání ptáčků, klidné a vznosné tóny elektrické kytary s mírně zasněným vokálem a specifickou, trochu melancholickou atmosférou. CD u nás vychází díky spolupráci tuzemských značek Samuel Records, Pohoda Records a také W.I.F.A.G.E.N.A. Records (Ger) a Long Time Records (Fin).
Michal Jakubík
4/6

K-10 Prospect „s/t“ MCD
Málokdy se stane, že musím takhle ostře nesouhlasit s charakteristikou vydavatele nahrávky, ale o avízovaný „mix Propagandhi a Good Riddance“ se nejedná ani náhodou … Přiznám se, že jsem si šel dokonce CD vyndat z přehrávače, abych se ujistil, že jsem nevložil špatně! Nápis žádný, ale jako katalogové číslo je vyryt název kapely, takže přeci …

K-10 Prospect hrají opravdu melodickou muziku, ale o kombinaci hodně rychlého power popu, odsypajícího emo-hardcore a špetku hard-rocku. Ikdyž začátek alba může klamat, jako první je zde opravdu našláplá rychlá píseň s melodickým zpěvem a „hardrockovým“ kytarovým sólem. Hned druhá píseň ale uchýbá kormidlem směrem k již zmíněnému rychlému emo--¨core a než dojdene k šesté skladbě, jsme až u pomalých kytarových balad …

Pokud nečekáte kapely zmíněné v anotaci, tak se rozhodně jedná o zajímavou a samozřejmě perfektně zvládnutou muziku.

Move Your Ass, číslo 5

03 / 2004 Rock a Pop
Nervně emocorová americká formace The K10 Prospect, jejíž pětadvacetiminutové minialbum vychází společnou péčí firem Pohoda, Samuel, W.I.F.A.G.E.N.A. (SRN) a Long Time (Fin), zatím přesvědčuje spíše o potenciálu do budoucna než o aktuální suverenitě. EP navíc zachycuje vývojovou fázi z před více než roku. Dnes už po boku zpívajícího kytaristy Austina Lucase stojí pozměněná rytmika, Austin možná zapracoval na intonaci a přebral si dosavadní zkušenosti s nahrávacím procesem. Nápadů a charismatu má požehnaně, jen je přetavit v reálné hodnoty. Když zvážíme, jakou proměnou prošli během posledních pěti let například Cave In, můžeme se ještě nadít velkých věcí.

3 / 7

Michal Husák


03 / 2004 Rockshock
Nemohu si pomoci, ale americkou hardcorovou kapelu od těch evropských (české nevyjímaje) téměř vždy, pokud se o tenhle žánr trošku hlouběji zajímáte, poznáte. Prostě se odlišují, a to jak v dobrém (především co se celkové přesvěčivosti týče), tak ve špatném (hodně US/HC spolků zní podobně či navzájem zaměnitelně). První EP (ale pozor, kdyby nahrávka měla o jedinou sekundu víc, už by podle mezinárodních regulí musela být považována za LP – vzpomínáte na třísesterský fórek s minialbem 25:01?) trojice The K10 Prospect, vydané ve spolupráci čtyř labelíků (dvou českých, jednoho německého a jednoho finského), mne ani na chvíli nenechalo na pochybách, kde jsou její kořeny. Zároveň však o žádný tuctový hardcore nejde, to ani náhodou!

Vlastně ono chvílemi vůbec o hardcore neběží. Jestliže jsem v nějakém reklamním letáku četl cosi o mixu Propagandhi a Good Riddance, lze to napasovat jen na některé úseky této nahrávky, a to ještě jako velice volné a podstatu příliš nevystihující přirovnání. Jinak máme co do činění s nesmírně zajímavou a originální hudbou, pro niž je hardcore s typicky emotivně vypjatým projevem zpěváka a kytaristy Austina Lucase pouze východiskem. Běžné „hácéčko“ rozhodně nemívá tak členitou, do nejmenšího detailu propracovanou výstavbu (ukázkovými příklady budiž songy Skipping Stanyan a Paper Escape, zabíhající pro inspiraci až někam k The Dillinger Escape Plan, Voivod a podobným psychotikům, a přitom se nevzdávají ani tradičně corového modelu). Ale to je pouze předkrm k tomu, co vás čeká ve druhé půlce CD. Melancholický úvod songu Medsker Psychosis 101 má téměř jazzovou atmosféru a k tvrdému jádru se zcela obrací zády; o následujícím nesmírně naléhavém zadumaném kousku Sinthood Of Salieri a obdobně laděném bonusu v podobě sólové písně Austina Lucase pak ani nemluvě. A pak že v hardcoru už nelze nic objevovat a vynalézat!

4/5

Petr Korál

K 10 Prospect "s/t" MCD
Tahle tříčlenná partička z Indiany hraje ve stylu amerického emoviolence s občasnými old school prvky. CD obsahuje šest velmi dobrých, našlapaných songů z nichž dva poslední jsou bonusy od jejich zpěváka a kytaristy Astina Lucase, které jsou úplným opakem předchozích písní. Jemný, melodický, emo zpěv a pomalé vyhrávky na kytaru, to vše působí velmi atmosféricky. Toto CD vzniklo ve spolupráci Samuel, Pohoda, Long Time a W.I.F.A.G.E.N.A. labelů. Za přečtení taky stojí sloupek v bookletu o jejich nesouhlasu s americkou válkou v Iráku.

Adéla, Killed By Noise No.30 - Březen/Duben 2004

Eintopf z hardcoru a punku
To jméno vám asi nic neřekne. Mně také nic neřeklo. Hledal jsem na internetu, až jsem našel. Tedy, The K10 Prospect se zformovali v roce 1999, tehdy ovšem měli k dnešní podobě daleko jako pecka k meruňce. Mozkem, hybatelem, autorem v jedné osobě byl a je kytarista a zpěvák Austin Lucas, který k sobě střídavě úspěšně přibíral rozličné spoluhráče, s nimiž se vzápětí loučil, většinou pro jejich vytíženost, nepochopení. On je to asi dost vymodlený projekt, když o tom tak přemýšlím. Už se zdálo, že sestava, jíž uvádí booklet (navíc Daniel Gruner na basu a Mike Harpring na bicí), je definitivní, ale pokud nelže Austinův text (http://www.fluffmusic.com/tourbooking/thek10prospect/), Mike členem The K10 Prospect už není. Abych ale nezatěžoval podrobnostmi, řekněme si ještě, že Austin Lucas a jeho kolegové mají zkušenosti hlavně z těžkotonážních projektů. Sám Lucas působil krátce například v týmu zvukově-pódiových zběsilců XbXrX nebo v řadách Rune. A právě původní striktně metalová zkušenost, v níž Lucas podle svých slov postrádal dostatek melodie, jej přiměla s kamarády, kteří se ale na The K10 Prospect podíleli jen krátce, k nápadu založit něco jemnějšího.

S tou melodií to není tak úplně jednoduché, neboť tohle EP (v Česku je k dispozici evropský release, který je o čtyři skladby bohatší než americký) melodiemi nepřetéká, jak by si mohli myslet někteří "neopunkuchtiví" fandové. Snad bonusové písničky, což jsou výtvory z rukou pouze a jedině Austina Lucase, svou tesknou náladou připomínají Pink Floyd. Zbytek, tedy šest věcí, je pravověrný hardcore s punkovým podložím, v němž se mnoho místa na zbytečně uhranuté pasáže nenajde. Oproti black-metalu to sice je popík, ale med nečekejte. Největší šok neznalého posluchače čeká při úvodní pecce "Alpha", která výborně odsýpá, ale v plné míře odhalí naprosto zásadní problém celé desky - tím je hrozný zvuk. Asi těžko by se mohli The K10 Prospect vymlouvat, že neměli dost peněz na pořádné studio, když i nezávislé české kapely si mohou dovolit mnohonásobně lepší soud (namátkou Strangemind, Dolores Clan, Anyway). Jinak to ale muzika není špatná, což je dobře patrné na druhé "Skipping Stanyan". Ta na rozdíl od "Alpha" více pracuje s tempem a gradací, vozí posluchače na houpačce a svým nádechem se přibližuje punk-rockové generaci. Ještě dál jde následující "Paper Escape", jež z hardcoreového úvodu přejde ve ska radůstku a v těchto intencích se vyvíjí po celé dvě minuty svého trvání.

Jestli byl Austin Lucas hodně unavený z metalového řinčení, s The K10 Prospect si nepochybně odpočinul. Ačkoli hudba tohoto souboru má k drásavým kytarám nejblíž, představuje jakési spojení HC, punku, náznaků metalu a všemožných absolutně mimostylových odboček. Vždyť pátá "Medsker Psychosis 101" upomíná kontemplativní rockery typu Tool. Onen špatný zvuk, umocněný nepříliš dobrým Lucasovým zpěvem, už nepatří k šesté "Sainthood Of Salieri". To je takřka esoterická hudba, u níž si představuji Austina Lucase sedícího na vysoké skále a pějícího do chřtánu nenasytného Grand Canyonu, k tomu jej doprovází zklidněná elektrická kytara a shůry ho osvětluje kužel měsíčního jasu.

Co si budeme nalhávat, The K10 Prospect je skutečný underground, nad nímž by zaplesalo srdce každého, kdo si myslí, že Korn jsou nechutná komerce, Spinechank a Chimaira stojí na pomezí a opravdová hudba začíná s Hatebreed, v Česku třeba s Eastern Star. Jako vyjmenované skupiny, i The K10 Prospect jsou každý pes jiná ves, pokaždé ale dohromady. Debutové EP The K10 Prospect je prostě tím těžko uchopitelným pokusem, který se zmítá snahou o široký záběr, inklinuje k melodii, ale nechce se jí zaprodat, touží být tvrdý, avšak ne příliš a nad to je Austin Lucas nostalgický folkař. Eintopf, to je to slovo. Je to eintopf s hrozným zvukem (který byl možná záměrný), ale dostatečným přísunem kalorií.

CD k recenzi poskytlo vydavatelství Pohoda Records.

Album: The K10 Prospect - The K10 Prospect
Hodnocení: 6/10
Celkový čas: 25:00
Skladby: Alpha, Skipping Stanyan, Paper Escape, Vox Humana, Medsker Psychosis 101, Sainthood Of Salieri (Plus 2 Bonus Tracks By Austin Lucas) Autor je redaktorem iDNES.

10.03.2004 05:00, Luboš Kreč
http://www.musicserver.cz/clanek.php?id=8498

The K10 Prospect - "s/t"
Americká kapela K10 Prospect vznikla jako vedlejší projekt Austina Lucase a několika přátel, kteří většinu svého času strávili v black metalových a hard-corových kapelách a nyní chtěli zkusit nějaký po melodické stránce zajímavější projekt. Své demo rozeslali do několika nezávislých nakladatelstvích, práce skupiny se zalíbila, a tak bylo nahráno stejnojmenné cdep za účely promotion amerického i evropského turné, které se bohužel s datem vydání desky u Pohoda Records chýlí ke konci.

Základ cdep tvoří čtyři písničky o hard-rockovém a ostře metalovém podloží - to co je v srdci hold kapele nikdo nevytrhne. Svým zvukem připomínají spíše léta sedmdesátá, ale zvlášť zpěv a některé melodie jsou dost nahraně mezi metalem původním a metalem novým - v každé písničce se pak váhy houpají individuálně. Instrumentální část není tvořena pouhými několika akordy, ale na scénu jich K10 Prospect vytahují celkem škálu a navíc většinu muziky tvoří rychlé tónové vyhrávky.

Evropská verze, která se prodává i u nás, obsahuje proti americkému základu tři písně navíc. Dvě z nich jsou ze starší demokazety a ukazují kapelu v klidnější poloze. První z nich totiž začíná v tempu typickém pro pomalejší písně A Perfect Circle a teprve potom se rozevírá a mění se v rychlou post-grungovou skladbu. Podobně to praktikovali i Led Zeppelin v klasickém songu "Starway To Heaven" (s výjimkou toho post-grunge samozřejmě). Druhá z nich se vyznačuje opět pomalým tempem, čirým zvukem melodické kytary a hlavně vysokou hodnotou echa na zesilovači. Jako poslední track je na albu nekonečná sólovka zpěváka, která nikam nespěchá, táhne se jakoby donekonečna, nechá vás cítit, přemýšlet i jen tak plout. Výraz Austina na této bonusové stopě silně připomíná Robbiho Robba ve vedlejším projektu Jeffa Amenta z Pearl Jam Three Fish.

CD k recenzi poskytlo vydavatelství Pohoda.

http://www.musiczone.cz/ Honza Binder, 22.2.2004. Čtenost: +++