For The Day "Sofa So Good"



For the day - Sofa so good... (Rockstar / Samuel)
Rok a půl je přesně doba která uplynula od předchozí desky, která vyšla na dnes už asi mrtvým labelu Scene Police. A od té doby tihle němečtí floutkové asi tvrdě pracovali, protože nová v pořadí druhá deska je prostě vyhranější, vyzrálejší a i s těma muzikantskými nápady si trochu více pohráli. Je jasný, že přirovnání k Leatherface / Hot Water Music se asi už nikdy nezbaví, ale přoč taky že? Ten typický nakřáplej vokál tam je (ostatně známý třeba i od tuzemských His Another Fall), takže se to samo nabízí. Hudebně je to trochu více indie rock, ale žádná nuda. Nějaká ta punkrock energie tam je a navíc takový to mazlení známý třeba od emopop kapel z Defiance stáje tady určitě potkáš taky. Slova jako excelentní nebo převratný bych nechal asi raději zastrčený v rukávu, ale příjemný, neurážlivý bych klidně směle použil a to přeci kolikrát není vůbec málo, ne?

http://czechcore.cz/index.php?w=10&kod_rew=3254 - Jirzophone


For the day - Sofa so good...
11 tracků / 36:46 (CD/LP), Rockstar records / výhradní distribuce v ČR Samuel records
Podle prvních taktů již druhého alba německé kapely For the day by se dalo soudit, že hrají jen další nezajímavou odrůdu pop-punku, ale jakmile přijde sloka a začne zpěv, tato domněnka se rychle rozptýlí. Ne, opravdu to není nic na způsob Good Charlotte a podobných surfařů na trendu, nýbrž vysoce kvalitní emo-punk s chraplavým zpěvem, výborně zvládnutými nástroji a hlavně se skvělým drivem, který vás naprosto dostane. Pokud toužíte po přirovnáních, tak by jména kapel, jako Hot water music, Jawbreaker, Leatherface nebo Manifesto Jukebox měla určitě stačit. Precizní vyvedení celého alba začíná už u obalu: najdete v něm spousty fotek, naskenovaných výstřižků z bloku s texty a různé další zajímavé informace. Nejlepší ale je, že je booklet natištěn na pěkném, čtvrtkovém papíře, takže se určitě jen tak neošoupe a nepotrhá. Dost ale blahořečení papíru, hlavní je přece hudba. Nejprve musím pochválit zvuk - opravdu dokonalá práce. To samé se ale vlastně dá říct i o všem ostatním. Přes svůj chraplavý hlas (bez kterého by FTD asi těžko získali takový styl) zpívá zpěvák Marc příjemně melodicky, což spolu s kytarovými vyhrávkami, které ale naštěstí nejsou přehnané, dodává hudbě lehký emo-nádech. Aby FTD nesklouzli do kýče, je tu tvrdší kytarová stěna, občas proložená nějakým tím krátkým sólem, a post-hardcorové bicí, které téměř zanevřely na punkový "tuc-tac" rytmus a pouštějí se i do nápaditějších kreací. Možná to bude občas vysoko posazeným melodickým "chraplákem" zpěváka, nebo jenom do detailu promyšlenými melodiemi, ale tahle kapela má obrovský náboj! Kdybych měl doporučit jen jedinou píseň, bylo by to asi těžké, ale volba by nespíš padla na čtvrtou Patrick the mole, která vyniká skvělým refrénem. Ten mi v hlavě hraje od té doby, co jsem ho poprvé slyšel a přesto si tu píseň můžu spolu s celou deskou pouštět pořád dokola.

For the day jsou v podstatě partičkou punkrockem odkojených skaterů a podle toho vypadají i texty - nic se neřeší a hraje se spíš pro srdce a uši a ne tak pro mozek. Nicméně, texty mají docela vysokou úroveň a vždy se u nich najde nějaký význam.

První album FTD jsem si bohužel neměl možnost poslechnout, ale pokud bylo tak dobré jako to druhé, tak se docela divím, že jsem o nich ještě neslyšel a že je tady přirovnávám k nějakým kapelám a ne opačně. Pokud For the day vydají ještě další album (a byla by škoda, kdyby to neudělali), tak si ho už rozhodně nenechám ujít.


For The Day „Sofa So Good“ (Rockstar/Samuel)
Nové album For The Day „Sofa So Good“ zní jako kúra proti stárnutí. Jeden a půl roku po vydání debutu tu kapelá dál dělá to, kde s Love Isn´t Brains, Children … přestala. S hudební mixturou z punkrocku a emopopu jdou v roce 1999 založení For The Day do druhého kola. Moc toho nezvládli – ani krok zpátky ani krok dopředu. Drsný, škrábavě naježený hlas zpěváka Maca Treudeho nadále stanovuje dění. Album s titulem slovní hříčky (ze So Far So Good se udělalo Sofa So Good) se sice pohybuje v rozsahu vyššího tempa, struktury písniček jsou přesto typické. Opravduvé hity jsou ostatně na nové desce nedostatkovým zbožím. “Coming Down“ se sice do ucha dostane reletivně rychle, avšak řacha jako melancholicky punková „Last Goodbye“ nebo „Girl Upstairs“ tentokrát chybí. Se Sofa So Good je tedy rockové město Cáchy znovu na startu.
Ivan Valenta, www.houser.cz
6 z 10